Táto, mámo, řikejte si se mnou…

Řepa

Kde se vzala, tu se vzala,
na zahrádce řepa stála.
Vyrostla z drobného semínka,
měla být jenom malinká.

Napřed prý to bylo prima,
rostla přímo před očima,
že i plůtek rozbořila.
Dědeček byl na ni krátký,
šel pro radu do pohádky

Malá pohádka o řepě 
/František Hrubín/

Dědek řepu nasadil,
u pole se posadil,
čekal, čekal,
mráz ho lekal,
sluníčka se bál,
dešti jenom lál.

Bez večeře, bez oběda,
čeká dědeček,
najednou se hlína zvedá
roste kopeček.
“Bábo, roste řepa!”
“Prosím tě, co vidíš!”
“Bábo, což jsi slepá?”
“Dědku ty mě šidíš!”

Zavolali vnučku,
vnučka pejska,
pejsek kočku,
kočka myš.

Chytli se a čekají,
šepty, šepty, dělají -
neslyšíš?

Myšce byla dlouhá chvíle,
hopsala si rozpustila,
trhla kočkou,
kočka pejskem,
pejsek vnučkou,
vnučka bábou,
bába, dědkem -
dědek prázdné ruce měl,
nikoho se nedržel,
udělili bác….

Kopeček se ještě chvěje,
Jak se pod ním krtek směje.

Po prázdninách

Po prázdninách kluci, holky
spěchejte do naší školky.
Školka jako kytička,
je z ní slyšet písnička.
Pro všechny má hraček dost,
zpívá dětem pro radost.

 

Ježek

Leze ježek, leze v lese,
jablíčka si sebou nese.
Děti za ním běhají,
ježka všude hledají.
Ježek píchá do všech stran,
já se chytit nenechám.
Do listí se zahrabal,
schoulil se a tiše spal.
Tiše, tiše, ježek spí,
kdo ho vzbudí, toho sní.

Ukázky tvorby našich dětíUkázky tvorby našich dětíUkázky tvorby našich dětí

Ukázky tvorby našich dětí